Systém pro starý počítač - jednoznačně Linux. Ale kterou distribuci?

Kdysi dávno jsem pořídil na "hraní s linuxem" už tehdy starý Dell OptiPlex GX1 s PIII/500MHz ve Slotu 1. Procesor v tomto konkrétním počítači bohužel vyměnit nelze (ač různá fóra tvrdí optimisticky opak), tak alespoň paměť jsem "doplnil" na 256 MB. Z několika zkoušených distribucích linuxu se na tomto hardwaru nejlépe usadila Mandriva a několik let v něm i zůstala - převážně schovaná i s počítačem ve skříni.

Nedávno ale bylo potřeba rychle postavit na jeden kancelářský stůl alespoň nějaký počítač. Inu vzpomněl jsem si na dellíka a pokusil se jej dostat do použitelného stavu. Sáhl jsem z několika důvodů po rodině Ubuntu. (Zkoušel jsem třeba i Puppy linux, DSL, Centos, ale to všechno je příliš hardcore pro normálního uživatele.) Nejdříve, s ohledem na starý hardware, jsem vyzkoušel Xubuntu. Nebylo to ale ono. Xubuntu v sobě nemá sambu a navíc při "vypnutí natvrdo" (simulace výpadku napětí) rozstřelilo filesystém a bylo třeba disk opravit utilitou z livecd. Xubuntu obecně neobsahuje některé podstatné komponenty, které je pak třeba doinstalovávat i s kusem KDE nebo Gnome, a tím jsou všechny klady "odtučtění" v háji. Kubuntu zase bylo příšerně, ale příšerně líné. Až "čisté" Ubuntu bylo jakž takž funkční. Bylo třeba jen doplnit zvukovku a rozlišení monitoru. To třeba Kubuntu po instalaci vědělo, ale po nějakém update stejně "zapomnělo". Mezi rychlostí Xubuntu a Ubuntu jsem subjektivně neviděl rozdíl. Ubuntu bylo stabilní, po vyhození napájení nerozstřelilo pokaždé filesystém a fungovala samba.

I takový slabý počítač stačí na prohlížení webu, v pohodě přehrává mp3, internetová rádia i dvd. Videa na youtube ale bohužel zvládá v běžném rozměru jen s 1 fps – jeden obrázek za vteřinu, spíše slideshow, nekoukatelné – je třeba snížit rozlišení. K reakcím systému je ale třeba být tolerantní.

Nicméně praxe ukázala, že Ubuntu je při těchto parametrech stroje i pro opravdovou obyčejnou kancelářskou práci, oproti "laboratorním" testům, nepoužitelné.A počítač zase putoval do skříně.

Pak jsem si přečetl něco o Lubuntu – Lubuntu: lehké Ubuntu s 0 % tuku, a poznamenal si, ovšem s jistou dávkou skepse, že se na tento klonu Ubuntu s LXDE musím ještě podívat...